Ačkoliv je volejbal bezkontaktní sport, dochází při něm často ke specifickým zraněním. Nejčastěji postiženími hráči jsou blokaři a smečaři. Ke kontaktu dochází většinou na síti, kde při doskoku může dojít k došlápnutí na nohu soupeře. Doskok na čáru pod sítí není porušením pravidel. Nelze proto dávat hráčům za vinu, že jsou kontakty pod sítí poměrně častou záležitostí. Mezi zranění „na hřišti“ patří podvrtnutí kotníků a naražení prstů. Mezi zranění typická pro volejbal patří pohmožděniny a zlomeniny těchto oblastí jsou také časté. Méně časté jsou úrazy obličeje a to buď nárazem míče nebo kontaktem s končetinami spoluhráče. Nejčastější jsou však úrazy z přetížení, přetrénování. Mezi ty patří trhliny rotátorové manžety ramena a záněty šlach čtyřhlavého stehenního svalu.
Zranění typická pro volejbal podle postů:
Nahrávač
- Záněty šlach zápěstí
- Zranění prstů
Smečař
- Podvrtnutí kotníků
- Nestability ramena nebo impigement syndrom
- Postižení páteře
- Úponové bolesti čéšky
Blokař
- Naražení prstů
- Podvrtnutí kotníků
- Úponové bolesti čéšky
Libero
- Naraženiny loktů, kolen, hrudníku, boků
- Úrazy horních končetin
- Patelofemorální syndrom
- Bolesti dolní části páteře
- De Quervainova choroba
Prevence zranění
- Měkké hrací plochy
- Pravidelné utíraní mokrých stop od potu po pádu hráčů
- Nákoleníky
- Tejpy či ortézy na kotníky po předchozích úrazech
- Neskákat přes středovou čáru a důsledné dodržení toho pravidla ze strany rozhodčích
- Soustředění na správnou techniku úderu
- Předsezónní fyzická příprava
Dobře zpracovaná prevence úrazů ve volejbalu je například v anglickém článku „Jak se vyhnout volejbalovým zraněním„
Klinické vyšetření
- Vyšetření kloubní laxicity a event. doporučení posilovacích cviků před a během sezony
- Vyloučit Marfanův syndrom (primárně vysocí sportovci s dlouhými HK), při podezření doplnit oftalmologické vyšetření a echokardiografické vyšetření.
Podvrtnutí kotníků:
- až 50 % všech úrazů ve volejbalu
- předchozí podvrtnutí je rizikovým faktorem
- nejčastější příčinou je došlápnutí na nohu spoluhráče nebo protihráče na síti
- prevence recidivy:
- nezačínat sportovní zátěž dokud nejsou vazy zcela zhojeny
- tejpy a ortézy
- důsledně se vyvarovat přešlapům pod sítí
Zlomeniny metatarzů
- nejčastěji z přetížení při skákání
Plantární fasciitida
- způsobena opakovaným protahováním vazů při doskocích
Natažení, pohmoždění a zlomeniny prstů
- při blokování jsou prsty rozevřeny a jsou náchylnější ke zranění
- pokud je míč nad úrovní koncových částí prstů, je při smeči větší riziko poranění
- méně často dochází k poranění při švihové fázi rukou nárazem o síť nebo spoluhráče
- poranění postranních vazů metakarpofalangeálních kloubů palců patří mezi častá zranění
- drobná poranění vazů lze ošetřit tejpy a umožnit časný návrat do hry
- poranění palce, ukazováku a prostředníku se vyskytují u nahrávačů, kteří často nahrávají „za hlavu“
- drobná zranění ostatních prstů lze řešit tejpem k sousednímu prstu a umožnit tak časný návrat do hry
- správná technika bloku a smeče zmenšuje riziko zranění
Zlomeniny zápěstí
- vznikají nejčastěji pádem na zapaženou končetiny při pádu
Záněty šlach zápěstí
- nejčastěji u nahrávačů, kteří nahrávají „za hlavu“
De Quervainova choroba:
- nejčastěji u libera při opakovaných úderech míčem na hranu vřetenní kosti předloktí
- léčí se opichy
- prevencí je vytáčení předloktí zevně, kdy nedochází k nárazům na hranu předloktí, ale více na přední stranu předloktí
Neuropatie povrchové větve vřetenního nervu:
- způsobena nárazy míče na zadní část vřetenní kosti
- projevuje se snížením citlivost a brněním zadní části koncového předloktí
- prevencí je vyhýbat se nárazům míče do této lokality správnou technikou příjmu
Nestability ramena
- častěji u mladých volejbalistů
- nestabilita může být vrozená nebo získaná
- může být způsobena přetížením při podávání a smečování
- „skákaná“ podání způsobují větší zátěž na rameno než podání „ze země“
Impigement syndrom ramena
- častěji u starších volejbalistů
- často sdružený s poraněním rotátorové manžety
- opakované podávání a smečování zhoršuje potíže
- opakované smečování posiluje vnitřní rotátory paže, zatímco zevní jsou oslabené. Dysbalance rotátorů poté může zhoršovat potíže.
Supraskapulární neuropatie
- ke kompresi nervu dochází v oblasti spinoglenoidálínho zářezu
- objevuje se po dokončení smečovaného úderu nebo podání při extrémním připažení a vnitřní rotaci nebo při „plachtícím podání“, kdy je krajně natažená horní končetina rychle stažena zpět k dosažení „plachtění“
- vyskytuje se až u 33% hráčů
- často bývá asymptomatická (neúplná léze nervu, kompenzace m. teres minor)
- může vést k atrofii m. infraspinatus (často ale nemá vliv na výkon sportovce)
- léčba
- omezit údery vedené za hlavou
- protizánětlivé léky
- posílení svalů rotátorové manžety a svalů okolí lopatky
- při nezlepšení provést magnetickou rezonanci
- chirurgická léčba:
- indikace: 6 měsíců neúspěšné konzervativní léčby / organická příčina potíží (ganglion)
- většina se vyléčí konzervativní léčbou (někdy trvá až 1 rok)
Funkční bolesti dolní páteře
- patří mezi zranění typická pro volejbal, nejčastěji postihuje libera kvůli časnému předklonu při příjmu. Navíc předpažené horní končetiny zvyšují páku a tlak na dolní část zad
- při dopadu ze skoku je zvýšená zátěž dolní páteř
Degenerativní změny páteře
- nejčastěji stresové zlomeniny artikulačních výběžků 5. bederního obratle
- jsou způsobeny nadměrným záklonem při smečování, blokování a nahrávání „za hlavu“
Skokanské koleno (tendinitida pately)
- nejčastější postižení kolenního kloubu u volejbalistů
- způsobeno opakovanými skoky s nadměrnou zátěží quadricepsu
- rizikový faktor je přetížení – více než 4× zápas do týdne či nadměrná zátěž během hry
- dalším rizikovým faktorem je hra na tvrdém povrchu
- postiženi jsou častěji hráči s vyšším výskokem
- diferenciální diagnostika: M. Osgood-Schaltter a Patelofemorální syndrom
Patelofemorální syndrom
- postižení chrupavky čéšky a stehenní kosti
- způsobené nadměrnou zátěží při skocích a dřepech
Trhlina předního zkříženého vazu
- způsobena při špatném doskoku na koleno v rotaci
- častější u žen
- často vyžadováno operační řešení k náhradě zkříženého vazu
Trhlina postranní vazů kolena
- způsobena valgozním násilím na koleno při špatném doskoku
Stresová zlomenina holení kosti
- způsobena přetížením při skákání
- objevuje se na vnitřní či přední hraně holení kosti
Trhlina musculus gastrocnemius
- nejčastěji na přechodu svalo-šlašité části vnitřního gastrocnemiu
- způsobena přetížením
Bolesti Achillovy šlachy
- trhliny
- náhle vzniklé při nadměrné zátěži při výskoku či náhlém zrychlení
- většinou u hráčů nad 40let
- záněty
- nejčastěji z přetížení způsobeny mikrotrhlinami v oblasti úponu na patní kost