Osteoporóza - příznaky a léčba

Osteoporóza je postupně se zhoršující systémové onemocnění skeletu s patologicky vystupňovaným úbytkem kostní hmoty (její minerální i organické složky), poruchami kostní mikrostruktury (zejména trámčité kosti) a se zvýšeným sklonem k zlomeninám.

Typickými zlomeninami jsou při osteoporóze zlomeniny obratlů, předloktí a zlomenina krčku stehenní kosti.

Základní léčba a prevence:

Nejdůležitější je předcházet osteoporóze dostatečným pohybem, dostatečným přívodem vápníku a dostatkem vitaminu D. Osteoporoza vzniklá při jiných onemocněních se označuje jako sekundární. V tom případě je nezbytné léčit především primární příčinu.

Cílem prevence i léčby je útlum resorpce a podpora kostní tvorby.

Diagnostika:

Než začneme osteoporózu léčit, je zapotřebí stanovit diagnózu a posoudit riziko zlomenin. Odebíráme anamnézu (OA, RA), provedeme klinické vyšetření a vyšetření pomocí zobrazovacích a laboratorních me­tod.

V anamnéze zjišťujeme rizikové faktory:

• osteoporotická zlomenina u matky
• zlomeniny po nepřiměřeně malém úrazu v osobní anamnéze
• hypogonadismus jakéhokoli původu
• léčba kortikoidy (delší než 6 měsíců) a antiepileptiky (phenytoin)
• silné kuřáctví
• BMI menší než 19 kg/m2
• rizikové choroby

V osteodenzito­metrickém vyšetření (DXA) hodnotíme T-skóre, které vyjadřuje směrodatnou odchylku BMD od průměru ve vztahu k PBM. U osob starších 75 let nebo u dětí se užívá tzv. Z – skóre, udávající do jaké míry se hodnoty získané u pacienta odchylují od průměru zdravých osob stejného věku a pohlaví.

Hodnocení T-skóre a Z-skóre:

• úbytek - 1 SD až – 2,5 SD se označuje jako osteopenie
• úbytek větší než - 2,5 SD se označuje jako osteoporoza.

Léčbu lze rozdělit do 3 skupin

• základní léčba a prevence pádů
• léčba osteoporotického algického syndromu
• „specifická“ léčba

Základní léčba:

• věku a stavu přiměřená tělesná zátěž, odborně vedené cvičení
• dostatečný přívod vápníku – mléko, jogurty, popř. šumivé tablety s vápníkem (500 – 1000 mg)
• přiměřená dostupnost vitamínu D (400 – 800 UI denně)
• omezení škodlivých vlivů
• léčba příčin sekundární OP
• prevence pádů

Při léčbě vápníkem a vitaminem D je nutné sledovat kalcémii a kalciurii za 24 hodin (zprvu za 3 měsíce, později v delších intervalech).

Léčba osteporotického algického syndromu (při fraktuře obratle)

Základem léčby je imobilizace (co nejkratší), analgetika, spasmolytika, kalcitonin a kalciové infuze. Co nejdříve začínáme s rehabilitací.

„Specifickou“ léčba má dvě části:

• snížení resorpce kostní hmoty
• podpora novotvorby kosti

Antiresorpční léčba

Do této skupiny patří hormonální substituční léčba: preparáty typu SERM (selektivní modulátory estrogenových receptorů), bisfosfonáty, kalcitonin. Při dodržení léčebného schématu **snížíme riziko zlomenin o 30 – 50 %. Doporučuje se zahájit HRT co nejdříve po menopauze. Kontraindikace hormonální léčby: aktuální nebo anamnesticky uváděný karcinom endometria a prsu, akutní zánět jater, akutní či recentní tromboembolická nemoc a krvácení z dělohy nejasného původu a gravidita.

Bisfosfonáty výrazně inhibují kostní resorpci. U nás je běžný alendronát, podávaný v dávce 10 mg denně.

Kalcitonin je možným lékem v případě, že nelze použít HRT nebo alendronátu a tam, kde je výrazný algický syndrom.

Thiazidy snižují renální exkreci kalcia a jsou indikovány zejména při hyperkalciurii.

Léky podporující kostní novotvorbu

Patří sem zejména fluoridy. Novější preparáty umožňují užívat současně fluorid s kalciem, aniž by vznikaly nerozpustné sole ve střevě.

Anabolické steroidy jsou podpůrným lékem zejména u starších pacientů. K léčebně využívaným anabolickým steroidům patří 17a – alkylované deriváty (např. stanozol) a 17b – estery anabolických steroidů (např. nandrolondekanoát)

Monitorování léčby

Při léčbě OP je nezbytné monitorování léčby. Jejím cílem je zjištění účinku léčby případně compliance pacienta. Markery kostní přestavby sledujeme v 3 – 6 měsíci po zahájení léčby a DXA za 1 – až 2 roky.